Husté rákosiny a rozlehlé pláně v kraji kolem maďarského Hortobágy mě stále lákají. Už jsem tam byl asi dvacetkrát, ale na každou další návštěvu se těším. Pro pozorovatele ptáků je zde po celý rok řada zajímavostí. Červencovou návštěvu jsem uskutečnil letos podruhé a kromě mandelíků jsem při projížďkách širou pustou občas měl i další pěkná pozorování.

Jednou z jistot, která stále funguje, i když pamatuji lepší časy, je sýček. Náhle se objeví na střeše domu, na balíku sena nebo na hromadě stavební suti, jako v tomto případě. Taková zdánlivě obyčejná věc, kterou ale u nás neuvidíte.

Každé takovéto pozorování je důvodem k fotografování. Zvlášť, když sýček sedí na kůlu před domem a vedle něj kvete obyčejný pcháč. Skoro kýč, ale zde všední realita.

V půlce července je ještě možné sledovat mláďata poštolek rudonohých v hnízdě. Jsou zde dva akátové hájky, v nichž tyto pro nás exotické poštolky hnízdí v umělých budkách. V jednom z nich nás sameček očekával hned na okraji a potom vytrvale lovil. Ani jsme ho moc nerušili.

Co těmto hnízdivcům určitě škodí více, jsou polorozpadlé nebo zcela nefunkční hnízdní budky, které nikdo nevymění za nové. Na propagačních materiálech národního parku je ovšem poštolka rudonohá oblíbeným symbolem. Tento problém s nedostatečnou péčí o přírodní prostředí a se slabším ochranářským úsilím zde bohužel pozoruji už několik roků.

Mé oblíbené místo, kterým je rozpadající se stará zemědělská usedlost uprostřed polí a nedozírné pusty jsme navštívili hned druhý den ráno. 

Čekali tam na nás dva mandelíci a asi pět dudků. Po našem příjezdu obsadili nedaleké stromy. Jeden dudek dále hledal potravu v trávě. Kdysi zde byly na stromech dvě budky. Dnes už ptáci tuto hnízdní příležitost ztratili a tak sem budeme muset na podzim dvě budky přivézt.

Ještě foto divizny švábovité s jednotlivými žlutými květy s fialovými nitkami a můžeme pokračovat na další pozoruhodnost.

Tou se stala hromada hnoje, která bývá vždy vítanou příležitostí pro ptactvo. Je zde dostatek potravy. Zde nás ale překvapil vodouš bahenní, kterého bych čekal spíše někde na okraji rybníka nebo v polní louži. Hezky se zde vyjímal.

Po náročném dni většinou končíme u některého z řady zdejších rybníků a zkoušíme fotit zdejší ptačí obyvatele. Vábili jsme na nahrávku sýkořice vousaté, které skvěle spolupracovaly. Paměťová karta se plní množstvím záběrů tohoto čilého ptáka a pak už nezbývá, než stihnout poslední hodinu v csárdě a uzavřít den výbornou večeří z nabídky maďarské kuchyně.