Jakmile se objeví první běloskvrnáči pampeliškoví, je jasné, že ve škole se bude rozdávat závěrečné vysvědčení. Tato rovnice platí spolehlivě a platila i při mé nedávné návštěvě Podyjí na začátku prázdnin. Na úžasné louce pod vinicí Šobes a v jejím okolí jsem několik dní fotografoval motýly. Znám toto místo dobře a tak vím, že nikdy nezklame. Shýbám se nad květy s běloskvrnáči, žluťásky, perleťovci a soumračníky, nade mnou ve výšce krouží včelojed a za sebou slyším hučet dyjský jez. Jak poetické.

Nenápadný modrásek štírovníkový by se snadno mohl přehlédnout. Teprve při bližším pohledu vynikne jeho jednoduchá krása.

Dost pohybliví a neposední jsou žluťásci. Nejprve jsem na louce honil žluťáska čičorečkového. Od podobného ž. jižního se nepozná snadno a tak doufám, že jsem ho určil správně.

Na květech hadince jsem narazil i na žluťáska čilimníkového, což je mediteránní druh a pravidelný migrant zakládající u nás pouze sezónní populace.

Louka byla plná různých druhů perleťovců. Mně se podařilo vyfotit samičku perleťovce stříbropáska. Ten se pozná snadno podle stříbrné světlé pásky na rubu křídel.

Zbarvení spodiny křídel je poznávacím znakem pro řadu druhů. Například takovéto skvrny na rubu křídel například nemá nikdo jiný, než perleťovec malý.

Při bližším prozkoumání lučního porostu objevíme také různé soumračníky. Zdálky nenápadné, ale zblízka překvapivě hezké motýly. Takovým je třebas soumračník rezavý.

Fotograf je samozřejmě potěšen, když mu na pcháč usedne takový objekt, jakým je otakárek ovocný a od hodování na květech plných nektaru se nenechá vyrušit ani objektivem v těsné blízkosti.

To však nic není ve srovnání s tím, když najednou přilétne dlouhozobka svízelová. Tento kolibříku podobný motýl připomíná jmenovaného ptáka i způsobem sání z květů. Rychle přelétává z květu na květ, stojí při tom ve vzduchu a do květu spouští svůj dlouhý sosák.

Pro takovýto akrobatický výkon je potřeba, aby křídla kmitala vysokou frekvencí. Dlouhozobka dokáže mávnout křídly až osmdesátkrát za sekundu. Patří do čeledi lišajovitých a na jaře k nám přilétá z jižních částí Evropy. Zde se rozmnožuje a po létě mladí motýli spěchají na jih.