V polovině března je lužní les na labském břehu u Obříství plný bílých sněženek. Je to dost lákavý úkaz na to, abych tam každoročně zajel. Rozsáhlé bílé koberce sněženek v tmavém lese vytvářejí zvláštní atmosféru s jasným sdělením, že jaro už nastupuje.

Sněženka podsněžník (Galanthus nivalis) má v zemi cibulku se zásobními látkami a to rostlině umožňuje vyrůst a vykvést velice rychle. Dříve, než stanoviště zastíní listy stromů. Sněženka se nejhojněji vyskytuje v jižní Evropě a západní Asii a v minulosti byla zavlečena i do jiných oblastí, například do Severní Ameriky.

Ležím ve sněženkovém poli tak, abych měl květy v úrovni objektivu, a hledám nejlepší záběr vystihující atmosféru rozkvetlého lesa krátce před západem slunce. Protisvětlo z nízkého slunce pomáhá vytvořit bokeh ozvláštňující záběr a vypovídající hodně o náladě ve sněženkovém moři.

Soustřeďuji se na detail květu a objevuji jeho jedinečnou stavbu podle čísla tři. Zjišťuji, že i bílá má své odstíny a k vytvoření kontrastu stačí troška obyčejné zelené. Květ je elegantní a jedinečný a hezky se fotí na pozadí oblohy před západem slunce.

Slunce rychle klesá k obzoru a jeho barva tmavne. Je čas na poslední záběry dávající vyniknout bílým květům. A pak už jen ztichlým zšeřelým lesem pomalu odcházet k autu a vstřebat dojmy z jedinečného sněženkového odpoledne.