Opět jsem vyrazil do Maďarska na tah jeřábů. Do oblasti národního parku Hortobágy jsem už jel poněkolikáté, ale ze zkušenosti jsem věděl, že pokaždé tam zažiji něco nového. Hejna jeřábů popelavých (Grus grus) se tam shromažďují na svém tahu a odpočívají před pokračováním cesty dále na jih. Po noční sedmihodinové cestě autem jsme se brzy ráno ocitli u známé pozorovatelny východně od Tiszacsege. Po studené a jasné noci začalo svítat a v dáli se ozývaly první skupiny z tisíců jeřábů opouštějících nocoviště na rybníku Kondáš. Za chvíli už letěla hejna hlasitých ptáků kolem nás a míjela vycházející slunce na obzoru. Tak jsem se zase dočkal a jsem u toho.

Tentokrát byli jeřábi více rozptýleni a za jejich pozorováním jsme najeli více kilometrů, než obvykle. Přes den tito ptáci sbírají potravu na posekaných kukuřičných polích, ale může to být dost daleko od nocoviště. A tak se musí hledat. Při cestě z Hortobágy na východ jsme narazili na jeřábí hejno na mokřadu nedaleko od silnice.

Tentokrát se početná hejna nacházela v okolí Balmazújváros a to zejména díky spuštěnému velkému rybníku severně od města. Na polích jsme je pozorovali několikrát.

Jedno dopoledne z našeho třídenního putování krajem kolem Hortobág jsme věnovali našemu oblíbenému rybníku Pince-Lapos-tó. Z pozorovatelny jsme přehlédli rozsáhlé rákosiny, v nichž na jaře mimo jiné hnízdí početná kolonie kolpíka bílého.

Nyní byly porosty rákosu plné moudivláčků lužních. Každou chvíli jsme zaslechli jejich pískání. Když jsme jim pustili nahrávku z mobilu, tak jejich zvědavost byla tak silná, že jsme je najednou fotili úplně zblízka.

Také pojíždění mezi lokalitami nabízelo každou chvíli nějaké překvapení. Takovým byl například sýček na komíně jednoho stavení v obci Felhalom u Egyeku.

Jak už jsem uvedl, letos se hejna soustředila zejména do okolí Balmazújváros. Odpoledne jsme před městem nejprve pozorovali slétávání jeřábích hejn a jejich šikování před startem na rybník. Na následujícím snímku přelétává nad našimi hlavami jeřábí rodinka, kterou tvoří dva rodiče a dvě mláďata.

Největším zážitkem bylo sledování příletu hejn jeřábů na nocoviště na spuštěném rybníku Keleti V-3. Místo u severozápadního okraje rybníka jsme zaujali už ve tři hodiny odpoledne. Sledovali jsme přílety statisícových hejn hus velkých a běločelých a občasné přelety dravců, jako krahujce, jestřába a pilicha. Ve čtyři hodiny začala hlavní atrakce a to přílety desetitisícových hejn jeřábů. Ta nejprve prolétala přes zapadající slunce nad obzorem a pak se stáčela a kolem našeho stanoviště mířila na rybník.

Jak se stmívalo, hejn přibývalo a slunce se na závěr této velkolepé podívané ukázalo celé. Nad našimi hlavami přelétlo snad padesát tisíc jeřábů a za rákosím dosedali na plochu rybníka. Úžasný zážitek, kvůli němuž se vyplatí cestovat až sem do kraje pastvin a rybníků a kterého se nikdy dostatečně nenabažím.