I přes tmu a mlhu slyším jasně křik jeřábů popelavých, kteří se ozývají z nedalekého prostoru. Musí být opravdu blízko. Opět se nacházím na klasickém pozorovacím stanovišti v katastru Tiszacsege na místě bývalé věže na sever od rybníka Kondáš v národním parku Hortobágy v Maďarsku. Kolikrát už jsem zde čekal na ranní rozlet jeřábů? Dvacetkrát nebo už třicetkrát? 

A náhle vyšlo slunce. To je stěžejní moment, kdy se jeřábí hejna pohnou. Jejich křik sílí a jejich hejna už vidím v dálce nad starou studnou.

Nedaleko se jeřábi shromažďují na stepi a sbírají zde potravu. Pole s kukuřicí jsou letos kvůli neúrodě už zoraná a tak se jeřábi musí zaměřit na náhradní zdroje.

Slunce rychle stoupá a jeřábích hejn přibývá.

Další a další jeřábí skupinky se ženou přímo na mě.

Pokud letí na správné straně, jsou pěkně osvíceni ranním sluncem a jejich snímky jsou hezky barevné.

Někteří jeřábi letí těsně nad hlavou a já slyším šustění jejich křídel.

Až na fotografii jsem zjistil, že jeden dospělý jedinec má na holeni plastové kroužky. Bohužel je vidět pouze pravá končetina a označení země, kde byl kroužkován, je na levé noze.

Druhý den ráno zahajujeme u rybníků na sever od Balmazújváros. Jeřábi zde přelétají rybník, ale jsou již dost vysoko. Jsme však svědky ranního rozletu desetitisíců husí.

Jedná se převážně o severské husy, většinou husy běločelé.

Na nedalekém stromě se ozývá strakapoud jižní. Ten je pro nás také dobrým druhem.

Letos jsme s Lubošem začali do Hortobágy vozit budky pro mandelíky nebo dudky. Pokaždé vyrobíme jednu budku a pověsíme ji na příhodném místě. Nahrazujeme tak nečinnost zdejších strážců národního parku. Nejen, že nové budky místo starých a rozpadlých se nevyvěšují, ale celý park pustne. Vše se podřizuje chovu ryb, místo prohnilých a rozpadlých pozorovatelen se nestaví nové, ale před infocentrem, které bylo opět klasicky zavřené, si ochránci přírody postavili novou sochu. Jsou na ní jeřábi, kteří zdejší národní park proslavili, ale moc se pro jejich ochranu nečiní.

V březnu jsme instalovali jednu budku na místě staré rozpadlé a hned v tomto roce v ní mandelíci zahnízdili a měli tři mladé, jak jsme zjistili počátkem července. Tak doufáme, že v té, co jsme pověsili nyní, příští rok zahnízdí též. Ochrana přírody nezná hranic.