Tah bahňáků právě vrcholí a tak se na kterékoli louži můžeme setkat s nečekaným překvapením v podobě nějakého vzácnějšího druhu těchto nenápadných ptáků. Zvláště, jedná-li se o polovypuštěný rybník nebo jezero, kde se právě obnažilo dno plné nové potravy. Tato příležitost se táhnoucím ptákům každoročně na začátku září nabízí na vodní nádrží Rozkoš u České Skalice. Snížená hladina odkryla trsy vodního mlže slávičky mnohotvaré na kamenech a to je velmi lákavá potravní nabídka pro ptáky vysílené dlouhým letem z polárních krajin na teplá zimoviště.

Linii mezi břehem a vodou prohledávají hejnka jespáků obecných. Mezi nimi může oko bystrého pozorovatele spatřit občas nějakou raritu. Například drobného, rychle pobíhajícího jespáka písečného. Černým zobákem, neustále prohledává písčitý břeh a pomalu se ke mně přibližuje.

Tito mladí ptáci z daleké Arktidy se ještě moc nebojí člověka. Až poletí za rok stejnou trasou, budou už opatrnější. Ještě je tma, slunce teprve vychází, ale vyhladovělý jespák se už pilně krmí.

O kus dál se snaží z lastur vyzobávat chutná sousta kamenáček pestrý.

Loni v červnu jsem pozoroval dospělce v Norsku na Varangeru jak hnízdil v tundře u Severního moře a teď mám před sebou mladého jedince, který možná právě odtamtud letí do Afriky. Ale zde určitě nějaký den spočine, aby si užil prostřeného stolu se spoustou chutné potravy.

A na závěr to nejlepší. Pomalu jsem se přiblížil k hejnu jespáků obecných a najednou přede mnou přistála skupinka sedmi mladých jespáků rezavých. Každoročně se zde na Rozkoši nějaký ten táhnoucí jedinec tohoto druhu vyskytne, ale hned sedm najednou? To je událost!

Jespák rezavý hnízdí na dalekém severu a pouze vzácně je na tahu k vidění i u nás. Ptáci pobíhali v mělké vodě a vyzobávali odkryté slávičky nebo je drtili celé i s lasturami. Těm se odsud nebude jen tak chtít odletět.

Tah bahňáků přináší trochu radosti do smutku z končícího léta. Ptáci nespěchají a nenápadně oživují naši krajinu. Na jaře, až poletí zpět na hnízdiště, je požene hnízdní pud rychleji.