Jemné tiché písknutí prozradilo, že nablízku je sameček moudivláčka lužního (Remiz pendulinus). Právě jsem procházel kolem topolové aleje u hortobáďských rybníků a tak mě napadlo, že bych mohl spatřit, jak si moudivláček staví své hnízdo. To je doslova mistrovské dílo a dost špatně se v topolovém porostu hledá. Ale tentokrát jsem měl štěstí.

Hnízdo moudivláčka je spleteno z různého materiálu, jehož hlavní součást tvoří jemné chmýří plodů topolů, vrb nebo orobince. Hnízdo už mělo charakteristický tvar, ale ještě mělo dva vchody. Sameček se zdržoval v těsné blízkosti a materiál na stavbu sbíral doslova na vedlejší větvi.

Zkusil jsem přehrát z mobilu záznam jeho zpěvu. Sameček okamžitě vlezl do hnízda a zaujal zde obranný postoj. Byl připraven zahnat vetřelce, kterého slyšel, ale zatím ho nemohl najít. Tak jsem s tím raději hned přestal. I tak měl moudivláček dost práce a starostí, aby hnízdo bylo vybudováno včas.

Ještě pár minut jsem pozoroval moudivláčkovo budovatelské úsilí a obdivoval jsem jeho zručnost. Při stavbě několikrát zmizel v rozestavěném hnízdě a pak vykoukl ven a chvíli zpíval. A odletěl zase pro další materiál. Snad své úsilí zúročil a podařilo se vyvést mláďata.