Ještě jednou zavzpomínám na můj výlet do Kostariky za kolibříky. Na začátku kostarické cesty je dobré seznámit se s místní faunou v největší přírodní zahradě Kostariky v La Paz Waterfall Gardens, která se nachází nedaleko hlavního města San José (www.waterfallgardens.com). Na četná pítka uprostřed zahrady přilétá 26 druhů kolibříků, což je 45 % všech kostarických druhů (57). Kolibříci jsou z divoké přírody, ale jsou zde zvyklí na návštěvníky, což je pro fotografa velká výhoda. Zvláště brzy dopoledne, těsně po otevření zahrady je zde šance dokonale se seznámit se všemi zdejšími druhy. Zalétají sem z místního horského mlžného pralesa, v nějž zahrada volně přechází.

Fotografovat kolibříky na plastových pítkách je sice poměrně jednoduché, protože ptáci jsou zde alespoň dvě vteřiny v klidu, ale fotografii ruší právě to pítko. To sice můžeme v příslušném programu z fotografie odstranit, ale lepší je fotit kolibříky za letu před pítkem anebo na okolních květech. Na následujícím snímku je na pítku samička kolibříka subtropického (Heliodoxa jacula).

Pro fotografování kolibříků bez pítek se vyplatí si přivstat a být na místě hned po osmé hodině ranní a spolehnout se na spolupráci místního personálu. Příjemná dívka nám za malou pozornost v podobě pětidolarové bankovky nanosila z okolí květy, které kolibříky nejvíc lákají a nastříkala do nich cukrovou vodu, na kterou jsou ptáci zvyklí z pítek. Květy se připevnily na stativ a mohly začít fotografické orgie.

Na připravené květy jako první přilétl kolibřík subtropický (Heliodoxa jacula). Je také na prvním obrázku. Zde je to hojný druh a na květech jsme ho fotili nejčastěji.

Kolibřík subtropický je téměř celý zelený. Sameček má při určitém úhlu osvětlení viditelnou modrofialovou skvrnu na hrdle, samička se vyznačuje bělavým břichem se zelenými skvrnami. Obě pohlaví se poznají i podle malé bílé skvrnky za okem. Tento druh žije v horách od 700 do 2 000 metrů nadmořské výšky od Kostariky po západní Ekvádor, převážně na karibské straně horských svahů. V Kostarice jsem se s ním setkal na všech lokalitách, které jsem za účelem fotografování kolibříků navštívil. Připravené květy byly zpočátku zcela obsypány jedinci tohoto druhu.

Při tomto ranním fotografování musí být fotograf stále ve střehu, neboť na květy přilétá jeden kolibřík za druhým a neustále se objevují nové druhy. Kolibříci jsou totiž po ránu hladoví, potřebují načerpat zdroje nové energie a pítka zatím nejsou zavěšena. Typickým druhem tohoto stanoviště je také kolibřík ploskoocasý (Discosura conversii). Druh se vyskytuje ve středních výškách od 400 do 1 600 metrů a je v Kostarice poměrně častý. Na snímku je samička.

Na dalším snímku je sameček kolibříka ploskoocasého v letu. Na rozdíl od samičky má modrou barvu na prsou a na ocase.

Nádherným druhem a rovněž poměrně hojným je kolibřík fialkový (Campylopterus hemileucurus). Je velice nápadný i pro svou velikost (až 15 cm) a nápadné modrofialové zbarvení. Žije ve starých mlžných lesích ve středních nadmořských výškách a často přilétá do zahrad. Na snímku je sameček na květu banánovníku.

Mezi hojné kostarické druhy patří také kolibřík rezavoocasý (Amazilia tzacatl). Setkáme se s ním na různých, často i druhotných stanovištích až do nadmořské výšky 1 900 metrů. Na krmítku bývá agresivní. Má nápadný rezavohnědý ocas a zachycen takto v letu s roztaženými křídly a ocasem je skutečně úžasný.

Najednou na květy přiletí skutečná nádhera – sameček kolibříka bělokrkého (Florisuga mellivora). Tento druh je hojný v území od Mexika až po Peru, ale často se krmí na květech vysoko v korunách stromů a ke květům v zahradě nepřilétal často. Bílou skvrnu na krku má na zadní části. Občas se živí i hmyzem. Je obyvatelem nižších poloh do 1 000 metrů nad mořem.

Poměrně rozšířeným druhem, i když v La Paz jsem ho fotil jen vzácně, je kolibřík šedobřichý (Phaethornis guy). Obývá rozsáhlé území od Kostariky až k Peru v nadmořské výšce od 500 do 2 000 metrů. Delší a zahnutý zobák mu umožňuje využívat i delší a větší květy.

Pobyt v zahradě La Paz je zajímavý a u pítek pro kolibříky se odehrává poutavá podívaná a naskýtají se mnohé fotografické příležitosti. Nikde jinde na mé další týdenní cestě Kostarikou jsem kolibříky nefotil tak snadno, jako zde. Na posledním snímku je samička kolibříka fialovohrdlého (Lampornis calolaemus). Tento druh je nikaragujským a kostarickým endemitem. Jak rychle přilétla, tak stejně rychle zmizela a mně zůstala vzpomínka v podobě fotografie zachycující ten vzácný sekundový okamžik.